Něco o mně
Astrotechnika
Pozorování
Stanoviště
Skládací dobsony
Cyklosvítilna
Zajímavá místa
Fotozápisník
MFF praktika
Odkazy
Guestbook
Moje astronomické nádobíčko
Don't worry about what telescope you own, or its quality. Just get out under the night sky, and enjoy God's wondrous universe.
Thomas M Back
Triedr 7x50
Tento triedr byl až mým třetím dalekohledem, používaným pro astronomická pozorování. První byl starý triedr 6x30 po dědovi, kterým jsem sledoval např. M13, M31 nebo M45. K Vánocům dostal refraktor 50/600 (o kterém píšu níže) a tak logickým krokem byla koupě pořádného triedru.
Objevil jsem ho v prodejně mysliveckých potřeb jako bazarové zboží a několik dní jsem se na něj chodil dívat, než jsem si ho konečně odnesl domů:-) Dostal jsem k němu i poctivé kožené pouzdro a 2 šedo-zelené okulárové filry (celkem užitečná věc při přebytku světla).
Je to ruský dalekohled s průměrem objektivů 50mm a sedminásobným zvětšením. Jeho zorné pole jsem změřil na zhruba 6,5° a zdánlivé zorné pole tak činí asi 46°. Nejedná se o žádnou super kvalitu, obraz při okrajích pole trpí barevnými i nebarevnými vadami a díky zajímavým antireflexním vrstvám (jsou v něm optické plochy bez AR, s jednoduchou AR i vícenásobnou AR vrstvou) se při pozorování jasných objektů objevují duchy.
Nicméně mi dodnes dobře slouží a jsem s ním relativně spokojen, zejména pro pozemní použití za špatných světelných podmínek je díky své velké výstupní pupile výborný.
Refraktor Bushnell 50/600
Tento kousek jsem dostal v 9ti letech od rodičů k Vánocům. První dojem po rozbalení byl úžasný; dalekohled byl ve velké černé krabici potištěné bombastickými snímky hvězdokup a mlhovin, na které byl velký nápis "150x" a vypadal velice "astronomicky". Hned druhý den jsem jej vytáhl na balkón a koukal na Měsíc, což bylo něco úžasného, neboť jsem měl najednou k dispozici 30tinásobné zvětšení - jaký rozdíl oproti starému triedru.
Jak asi tušíte, mechanické provedení bylo vskutku tragické. Stativové nohy byly vyrobené z tenoučkých hliníkových U-profilů, hlava stativu a celá (azimutální) montáž pak z obyčejného plastu; jemné pohyby samozřejmě chyběly. Manipulace s dalekohledem tak byla opravdovým utrpením. Okulárový výtah (24,5mm) samozřejmě rovněž celý plastový a co víc, jeho vnitřní strana nebyla vyčerněná, ale krásně lesklá. Strhnout plastové závity šroubem udržujícím okuláry ve výtahu mi trvalo asi 2 pozorovací noci :-)
Součástí výbavy byly 2 okuláry (z větší části plastové), 20mm a 4mm, a zenitový hranol. Zatímco 20mm byl vcelku použitelný (tzn. bylo přes něj něco vidět), 4mm byl naprosto nepoužitelný (tj. nebylo přes něj vidět téměř nic). Zenitový hranol svojí úlohu plnil bez větších problémů. Samotná optika objektivu o průměru 50mm a ohniskové vzdálenosti 600mm, ač uložená v plastové objímce, byla skleněná a relativně solidní.
Přes všechny překážky jsem s tímto dalekohledem strávil mnoho hodin pozorování (tedy spíše hledání objektů). Viděl jsem měnící se fáze Venuše, Jupiterovy měsíčky i náznaky Saturnova prstence (v té době jsme se nalézali poblíž jejich roviny a tak nebyly moc dobře patrné) nebo kometu Hyakutake. Z deep-sky potom třeba galaxii M31 v Andromedě, Plejády, mlhovinu M42 v Orionu, hvězdokupy chí a h, dvojhvězdu Albireo atd. V současné době ho téměř nepoužívám, občas se s ním podívám z nostalgie a v takovém případě ho dávám na montáž GSO, která mi zbyla po jiném dalekohledu. Chybami se člověk učí a tak z tohoto plyne ponaučení:
Refraktory Bresser "lidlskop" Skylux a Skywatcher 70/500
Protože se občas hodí mít po ruce nějaký malý, lehce přenosný dalekohled kdykoliv připravený k pozorování, pořídil jsem si před několika lety Bresser Skylux, alias "Lidlskop". Byl to klasický achromát 70/700, dodávaný na solidně vypadající paralaktické montáži Astro 3 spolu se základním příslušenstvím za neuvěřitelných 1999 korun. Toto byl jeden z případů, kdy se vyplatí porušit zlaté pravidlo o supermarketových dalekohledech z předchozího odstavce. Ačkoliv mechanické zpracování odpovídalo cenové kategorii, jednalo se plně použitelný dalekohled, kde všechno fungovalo. Bohužel, plastu bylo použito požehnaně i na některých poměrně exponovaných místech. I když jsem byl velmi opatrný, abych něco nezlomil, nestrhnul či neukroutil, životnost těchto komponent nebyla příliš velká. Primární optika trpěla mírným astigmatismem (téměř nevadil) a nezanedbatelnou sférickou vadou (bohužel, při větším zvětšení vadila). Také se mi moc nezamlouval rozptyl světla na optických plochách objektivu - ovšem, co bych za ty
peníze býval chtěl :-)
Součástí výbavy byly 3 použitelné okuláry typu reverse kellner: 20mm, 12mm a 6mm (maskovaný nápisem 4mm), zenitový hranol, převracející barlow 1,5x a jednoduchý plastový hledáček 5x25. Ačkoliv optika měla k dokonalosti hodně daleko, dalo se s tímto dalekohledem celkem pěkně pozorovat Slunce (s Astro-solar folií), Měsíc, planety i jasnější deep-sky objekty. Za dobrých podmínek jsem s ním viděl mnoho galaxií kupy v Panně, část Cassiniho dělení na Saturnových prstencích i několik těsných dvojhvězd. Skylux mi soužil především jako cestovní přístroj - OTA i stativ se daly složit a vměsnat do malé příruční krabice, hlava montáže s okuláry se vešla do batůžku a mohl jsem vyrazit na pozorování. Současná verze Skyluxu je ovšem horší než ta, kterou jsem kupoval já, zejména se změnila montáž. Dnes bych proto nákup tohoto přístroje již nejspíš nedoporučil.
Protože mi kvalita dalekohledu opravdu příliš nevyhovovala, stejně jako jeho poměrně omezené zorné pole, nakonec jsem tubus i okuláry prodal a pořídil si místo něj za necelou tisícovku refraktor stejného průměru, avšak kratšího ohniska a lepšího mechanického provedení - Skywatcher 70/500. Tento malý, ale milý dalekohled stále používám pro krátká pozorování z města, pro denní pozemní pozorování, případně i pro cesty za tmou a jsem s ním spokojený rozhodně více než s Lidlskopem. Přestože má výraznější barevnou vadu, má zároveň širší zorné pole, což je u dalekohledu určeného k pozorování deep-sky při malém zvětšení mnohem důležitější. Dá se umístit i na pevnější fotostativ, čímž je eliminována potřeba relativně těžké paralaktické montáže.
Newton GSO 150/750 & paralaktická montáž GSO
Toto byl 8 let můj hlavní dalekohled. Jednalo se o reflektor newtona typu s průměrem objektivu 150mm a ohniskem 750mm. Vzhledem k tomu, že se jednalo o jeden z prvních (ne-li úplně první) dalekohledů GSO k nám dovezeným, vyskytly se na něm jisté nedostatky, z nichž patrně nejvážnějším problémem bylo primární zrcadlo. Bylo mi divné, že obraz nejde při větším zvětšení pořádně zaostřit - jak se později ukázalo, zrcadlo nebylo parabolizované a tak putovalo na přebroušení do firmy ATC, která odvedla velmi dobrou práci a opravené zrcadlo je již výborné. Nicméně postupem času se mi podařilo většinu much vychytat a dalekohled dobře sloužil svému účelu. Nejprve jsem byl nadšený, kolik toho s ním vidím, skok z malého refraktoru byl obrovský. Po nějaké době mé nadšení opadlo, když jsem zjistil, že většina objektů se jeví jako mlhavé skvrny bez podrobností, avšak jak jsem se postupem času naučil posouvat své limity, začal jsem opět přicházet na chuť malým dalekohledům a žasnu nad tím, co všechno jsem s nimi schopný
spatřit. Ani po letech nemohu prohlásit, že jsem viděl vše, co je v dosahu 150ky. Nejsou proto namístě častá tvrzení, že 150mm je na deep-sky málo.
Tubus byl usazen na paralaktické montáži nepříliš kvalitního provední, naštěstí však dostatečně dimenzované. Doporučuji navštívit stránky Martina Myslivce, který jí používal pro astrofotografii. Sám jsem to zkoušel a musím Martinovi vyjádřit obdiv nad tím, co s ní dokázal. Nejslabším mechanickým prvkem sestavy byl třínohý duralový stativ, náchylný ke kroucení a vibracím. Proto jsem si na zahradě zabetonoval sloupek pro trvalé usazení montáže, čímž se podstatně zlepšily mechanické vlastnosti. Montáž byla vybavena jednoduchým motorovým pohonem v rektascenzi, který pro vizuální pozorování plně dostačoval.
Dobson 150/750 "Nitelite mini alias prcek"
V minulém odstavci o svém GSO dalekohledu mluvím v minulém čísle. Je tomu tak proto, že po vcelku úspěšné stavbě 250ky neměl prakticky žádné vužití, což byla škoda. Rozhodl jsem se tedy vyrobit další, tentokrát menší dalekohled, určený k cestování. Původní tubus jsem rozebral na prvočinitele a optiku použil v nové konstrukci. Inspirován výtvory některých zahraničních kolegů jsem vytvořil lehkého skládacího dobsůnka, kterého není problém vzít s sebou téměř kamkoliv. Zároveň však má slušný průměr, čímž "o parník" překonává klasické příruční refraktory. Konstrukčně je dosti podobný svému staršímu a většímu bráškovi, až na pavouk držící sekundární zrcátko. Trochu jsem zaexperimentoval, a nainstaloval 3ramenný zakřivený pavouk od americké firmy Destiny. Tento tvar pavouku eliminuje nápadné difrakční paprsky kolem hvězd, známé z klasických newtonů. Dalekohled se nakonec povedl nad očekávání dobře, je stabilní a nevibruje. Určitou nevýhodou je fakt, že je malý a při pozorování musí být umístěn buď na nějakém
podstavci (zahradní stolek, pařez...), nebo u něj musí člověk sedět/ležet na karimatce na zemi. Skvělé ovšem je, že se celý složený dalekohled vejde do tašky přes rameno a váží jen 5kg! V současné době je to můj nejvyužívanější dalekohled, právě proto, že je vždy po ruce a není problém jej kamkoliv vzít s sebou, klidně i veřejnou dopravou a nebo pěšky.
Dobson 250/1315 "Nitelite"
Mým největším dalekohledem je nyní skládací newton vlastní výroby o průměru 250mm. Stavěl jsem ho téměř přesně dva roky, což sice není zrovna krátká doba, ale byla to docela zábava a s výsledkem jsem spokojený. Říká se, že ta pravá deep-sky legrace začíná na 25cm průměru a něco na tom zřejmě bude. Za dobrých podmínek (v kontextu přesvětlené české oblohy) se dosah pohybuje kolem 15mag pro hvězdy a 14mag pro typické galaxie. Dalekohledu je věnovaná samostatná stránka s dalšími podrobnostmi kolem konstrukce.
Příslušenství
Nakoupit si za 50 tisíc sadu Ethosů a mít co se okulárů týče vystaráno je sice pěkná představa, ale bohužel momentálně naprosto nereálná. Proto se snažím hledat komponenty, které jsou relativně levné a přitom se vyznačují slušnou optickou kvalitou a vyhoví i mému oku. Není to zrovna jednoduché, ale přesto se mi to občas podaří. Klíčem je nakupování z druhé ruky, využívání různých akčních slev a ochota vyzkoušet ne příliš rozšířené kousky. Z praktických (hmotnost, rozměry) i finančních důvodů jsem se rozhodl zachovat formát 1.25″ u veškerého příslušenství.
Díky výhodnému kurzu dolaru v posledních letech jsem se nahradil staré GSO plossly akčními okuláry z amerických e-shopů. jako první jsem si pořídil 22mm Orion Lanthanum Superwide (u nás známější jako Vixen LVW). Jedná se o širokoúhlý okulár (65 stupňů), který předchází výborná pověst. Můj první dojem byl: je to těžký okulár, váží téměř půl kila! Na druhou stranu svým zpracováním působí velmi kvalitním dojmem a patří mezi nejvyšší třídu. Co se obrazu týče, byl jsem zpočátku poněkud rozpačitý. Na první dojem se totiž zdálo, jako by trpěl zklenutím pole - ve středu byl obraz ostrý, kraje pole však bylo nutné přeostřit. Po krátkém laborování jsem však přišel na velice zajímavý efekt - problém není v okuláru, ale v mém zraku!
Dále používám 15mm okulár s matoucím názvem Antares Elite plossl. Vtip spočívá v tom, že ačkoliv ho prodejce (kanadská firma Sky Instruments) nazývá "plossl", jedná se o pětičlený derivát typu Erfle II. Tyto okuláry se prodávají pod různými jmény (starší modely Celestron Ultima, Orion Ultrascopic, Baader Eudiascopic) i když se fakticky jedná o tytéž výrobky. Pocházejí z Japonska a jsou zmámé též jako "pseudo-Masuyama", podle optika, který tento typ vyvinul. Existují i originální, dávno nevyráběné okuláry Masuyama, o které je z zejména mezi některými americkými nadšenci velký zájem. Okulár disponuje 52° širokým zorným polem a 12mm vzdálenou výstupní pupilou. Parametry je tedy téměř totožný s běžnými plossly (což je zřejmě důvod jejich označení), ovšem kvalita zobrazení je zejména v krajích pole o třídu výše (řekl bych, že dokonce o chlup lepší než u plosslů od TeleVue). Ve středu pole je kresba velmi, velmi ostrá a v dalekohledech se světelností >f/8 taková zůstává až ke kraji. Při světelnostech <f/6 se v krajích pole již začíná projevovat astigmatismus, ovšem nejde o nic hrozného. V porovnání s běžnými plossly je deformace hvězd znatelně menší. Korekce barevné vady je vynikající v celém poli a celkové barevné podání je neutrální. Musím vyzdvihnout takřka dokonalé vyclonění a vyčernění vnitřku okuláru, které je příkladné. Dodáván je s netradiční očnicí tvaru křídla, která mě zpočátku mírně znervózňovala, ale pak jsem jí přišel na chuť a nyní si jí nemůžu vynachválit. Jedná o můj okulár pro kritické pozorování náročnějších deep-sky objektů a ve spojení s barlowem (což je mimochodem téměř dokonalá kombinace) i planet. Pořizovací cena: 1200 korun.
Mým primárním deep-sky okulárem se stal nepříliš známý Antares Speers-Waler s ohniskem 13.4mm. Speers je jméno majitele firmy která tyto netradiční kousky vyrábí, WALER ke zkratka slov Wide Angle Long Eye Relief.Jedná se o ultrawide (tedy velmi širokoúhlý) okulár se zorným polem 82°. V době kdy jsem ho kupoval šlo o prakticky jedinou kvalitní (!) alternativu k Naglerům v kategorii levných okulárů. Zobrazení je slušné v celém zorném poli, a to až do světelností kolem f/6. U vyších světelností se již v okrajových částech pole začíná pojevovat astigmatismus. Zároveň je přítomná zbytková barevná vada a okulár tak není příliš vhodný na náročnější planetární pozorování. Vzdálenost výstupní pupily je 12mm, což není úplně optimální a s brýlemi není vidět celé zorné pole. Mechanické provedení zaujme nezvyklou délkou okuláru, vnitřní konstrukce by si zasloužila o něco lepší vyclonění a vyčernění. Neobvyklá je rovněž potřeba zaostřit tento okulár zhruba 1cm blíže k objektivu - to je u mnoha dalekohledů s malým rozsahem ostření problém. Tak či tak, tento neortodoxní okulár jsem si poměrně oblíbil a zatím neuvažuji o jeho náhradě, ačkoliv v poslední době se nabídka kvalitních a levných ultrawide okulárnů značně rozšířila.
Původní 9mm plossl jsem nahradil 9mm okulárem TS Planetary, což je za ne zcela košer okolností vzniklý bratr série TMB/BO Planetary (čínská továrna začala dodávat tyto okulráry různým prodejcům bez vědomí a souhlasu jejich amerického autora). Jedná se o okulár na pomezí standardních a širokouhlých, nabízející 60° zorného pole, komfortních 16mm vzdálenou výstupní pupilu, dobrou ostrost a kontrast. Zorazení poskytuje kvalitní v celém poli v dalekohledech s malou až střední světelností, kolem f/5 se však již začíná projevovat horší kresba v okrajích pole. Nejedná se ovšem o nic strašného, v době svého uvedení na trh byl zdaleka nejlepší ve své cenové kategorii. Jediným vážným problémem jsou vnitřní odlesky při pozorování jasných objektů - zejména Měsíce. Vnitřní konstrukce má oproti zavedené konkurenci ještě hodně co dohánět, protože se zde nachází několik neošetřených lesklých ploch, které vytvářejí nepříjemné reflexy. Já jsem situaci řešil rozebráním okuláru a důkladným vyčerněním kritických míst, čímž jsem vadu z 90% eliminoval. Pokud se na podobný krok necítíte, NEDOPORUČUJI tento okulár k pozorování Měsíce. Pokud byste si chtěli něco podobného koupit - důkladně se přesvěčte, jestli konkrétní výrobek nemá tyto problémy s odlesky. Na trhu se totiž nachází několik variant těchto okulárů různých značek s názvem "Planetary", z nichž některé mají již lepší vnitřní úpravu. Po mechanické stránce se jedná o standard, velmi příjemná je vysouvací očnice, která umožňuje nastavit optimální pozici oka. Tento okulár volím pro pozorování kulových hvězdokup, menších galaxií a planet při horším seeingu. Pořizovací cena: 1900 korun.
Kromě toho mám také dvojnásobný barlow Celestron Ultima. Jedná se o populární a velmi dobrý barlow, který nevnáší do zobrazení žádné znatelné vady. Není bez zajímavosti, že Ultima se chová s většinou okulárů jako 2.2 - 2.3X, což potvrzují i zkušenosti jiných pozorovatelů. Výhodou je jeho malé délka, což člověk ocení zejména u menších dalekohledů. Naopak musím upozornit na to, že okulárová šachta je dost těsná a slyšel jsem o případech, kdy kvůli tomu do tohoto barlowa nešel vložit okulár. Tento kousek jsem koupil za plnou cenu, tj. 2900 korun.
Používám rovněž interferenční filtr UHC profi od Astronomiku. Je výborná věc na zvýšení kontrastu emisních a planetárních mlhovin, ačkoliv tmavou oblohu nenahradí žádný filtr. Vřele doporučuji, pohled na Řasy nebo Labuť s filtrem stojí za to. Pořizovací cena: 1900 korun v bazaru. Nedoporučuji různé ekonomické verze UHC filtrů, ušetřené peníze oproti kvalitnímu filtru za horší výkon nestojí.
Jako hledáček používám red-dot Sky Surfer III od Baaderu. Je to nezvětšující průhledový hledáček, promítající na pozadí oblohy červenou tečku. Umožňuje velmi snadné, rychlé a přesné namíření dalekohledu na požadované místo a to bez nutnosti mít oko nalepené na čočce okuláru. Zcela eliminoval mojí potřebu klasického optického hledáčku, takže něco podobného doporučuji, kudy chodím :-)
© 2007-2014 Michal Bareš | mbares[at]email[dot]cz | ICQ: 111516490 